Sýlardyń sharıǵı úkimderi

25 aqpan 2021 8954 0
Оqý rejımi

Sý – tirshiliktiń bastaýy, kúlli jaratylystyń boıyna nár berip, qýattandyryp turǵan erekshe jaratylys. Árbir istiń astarynda tunyp jatqan mazmundy máseleni, oı eleginen ótkizip, halyq sanasyna jeńil túsinikpen órnektep bergen danalarymyzdan  «bulaq kórseń kózin ash», «sýdyń da suraýy bar» degen támsilder qalǵan. Ne degenmen sýdyń qajettiligi orasan zor. Kópshilik biletin sýdyń da sharıǵat nazarynda belgili bir úkimderi bar. Bul úkimderdi birneshe topqa bólip qarastyrýǵa bolady.

  • Tabıǵı sýlar.

Aspan sýlary. Qar, jańbyr, burshaq sekildi atmosferalyq jaýyndar. Alla Taǵala Quranda: «Jáne kókten tazartýshy sý jaýdyrdyq»[1], – degen. Abdýlla ıbn Ábı Áýfaa (r.a.) Paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.) bylaı dep duǵa jasaǵanyn jetkizedi: «Allam, meni kúnálarym men qatelekterimnen, kirden tazarǵan appaq kıim sekildi tazartshy. Allam, meni qarmen, burshaqpen jáne salqyn sýmen tazarta kórshi.[2]

Jer ústi sýlary. Bularǵa teńiz, muhıt, kól jáne olarǵa quıatyn ózen sýlary jatady. Ǵulamalardyń biraýyzdan bergen kelisimine sáıkes, teńiz sýlary ashy bolsyn, tushy bolsyn, taza jáne tazartýshy sý bolyp tabylady. Iaǵnı, onymen dáret alýǵa jáne de ǵusyl quıynýǵa ruqsat etiledi. Bir kisi Alla Elshisinen (s.ǵ.s.) teńiz sýynyń úkimi jaıly suraǵanda: «Teńiz sýy – tazartýshy, óleksesi – adal»,[3]dep jaýap bergen.

Jer asty sýlary. Buǵan bulaq, qudyq sýlary jatady. Jer asty sýlarynyń eń qasıettisi – zámzám. Ibn Abbas (r.a.) Alla Elshisiniń (s.ǵ.s.): «Jer betindegi sýlardyń eń jaqsysy – zámzám. Onda boıǵa taraıtyn taǵam jáne dertke em bolatyn shıpa bar»[4], – dep aıtqanyn jetkizgen.

  • Sýlardyń taharat turǵysynan sapalyq jiktelisi.

Nájisten de, dáretsizdikten de taraztýshy negizgi zat – sý. Sý – taza jáne tazartýshy zat. Dáretsizdikten tazarýǵa jaramdylyǵy turǵysynan sýdy bes topqa bólip qarastyramyz.

Absolıýtti taza sý. Bolmysy taza bolýymen qatar, nájisten de, dáretsizdikten de tazartýǵa qabiletti sýdy absolıýtti taza sý dep ataıdy. Bundaı sýdyń túpki tabıǵı sıpattary (dámi, túsi, ıisi) esh ózgerissiz saqtalýy tıis. Qandaı da bir jaǵdaıda absolıýtti taza sýǵa japyraq, butaq, tas, jemis, kókenis sekildi qatty taza zat túsip ketip, sýdyń negizgi sıpattary (dámi, túsi, ıisi) buzylmaǵan bolsa, bul sý óziniń bastapqy úkimin joımaıdy. Ibn Masǵýdtan (r.a.) jetken hadıste: «Kim senderden júnip bola tura, jalbyztiken ezilgen sýmen jýynsa, sodan keıin ǵusyl quıynyp jatsa, basyn jýǵysy kelse, óz qalaýy bilsin»[5], – delingen.

  • Absolıýtti taza sýǵa tógilgen taza suıyqtyqtyń áseri sý quramyn ózgertpegen bolsa, sý tazartýshy sapasyn joǵaltpaıdy. Taza suıyqtyqtar retinde sút, sirke sýy jáne qoldanylǵan sýdy mysalǵa keltireıik. Eger sýdyń negizgi sıpatyna qatysty dámi, ıisi, túsi osy atalǵan zattar aralasýymen ózgeriske ushyrasa, sýdyń tazartýshy úkimi joıylady.
  • Absolıýtti taza sýǵa qany aqpaıtyn shybyn, masa, shaıan sekildi jándikter túsip ketse, tipti ólip qalsa da, sý tazartýshy sapasyn saqtaıdy. Alla elshisi (s.ǵ.s.): «Bireýlerińniń ydysyńa shybyn túsip ketse, ony túgeldeı batyryp baryp, alyp tastasyn, Rasynda onyń bir qanatynda shıpa, ekinshi qanatynda dert bolady»,[6]degen.
  • Sýda balyq sekildi sý janýary ólgen jaǵdaıda sý tazartýshy úkimin joımaıdy. Bul úkim joǵaryda aıtylǵan Alla elshisiniń (s.ǵ.s.) «Teńiz sýy –taza, óleksesi – adal» degen hadısinen alynǵan.
  • Absolıýtti taza sýdyń kóp turyp qalýy onyń sapasyn joımaıdy.
  • Absolıýtti taza sýǵa túsken baqa ólip qalsa, sý nájistenbeıdi jáne dáretke alýǵa jaraıdy. Alaıda ony ishýge bolmaıdy, óıtkeni baqanyń eti haram.

Bolmysy taza, biraq tazartýshy sapasy mákrýh sý.  Bul – úı mysyǵy, boqtyq aralaǵan taýyq, jyrtqysh qus, jylan jáne tyshqan sekildi maqulyqtar ishken sýǵa qatysty. Iaǵnı bundaı sýdy  absolıýtti taza sý bolmaǵan jaǵdaıda ǵana dáret alý úshin qoldanýǵa bolady.

Bolmysy taza, biraq tazartýshy emes sý.  Qoldanylǵan sý. Qoldanylǵan sý – kishi nemese úlken dáretten tazarý barysynda dene múshelerine tıip ajyraǵan sý. Bul sý nájisti ketirý úshin taza ári jaramdy bolǵanymen, basqa adamnyń dáret pen ǵusyl úshin qoldanýyna jaramsyz. Ábý Hýraıra (r.a.) Alla elshisiniń (s.ǵ.s.): «Eshbireýiń júnip kúıinde aǵynsyz sýda jýynbasyn!»[7]dep aıtqanyn jetkizgen.

Nájis sý. Taza sýǵa qandaı da bir nájis túsip, onyń tabıǵı úsh sıpatynyń birin buzatyn bolsa, bul sý nájistengen bolyp tabylady. Bundaı sý dáret jáne ǵusyl úshin, tipti tirshilik maqsatynda kir jýý syndy qajettilikterge de jaramaıdy.

Qoryta aıtqanda, qulshylyǵymyz ben qulshynysymyz durys baǵytta bolýy úshin, sharıǵat bekitken úkimder men tyıymdarǵa zer salyp, kúndelikti ómirde ár isimizge muqııat qaraýymyz kerek. Sebebi namazdyń durys bolýy dáretke baılanysty. Olaı bolsa dáretimiz durys bolýy úshin sapasy men sıpaty durys sýdy paıdalanǵanymyz jón. Alla barshamyzǵa paıdaly bilim, qabyl bolǵan qulyshlyq, qulshylyqqa jeteleıtin qulshynys násip etkeı!

Baǵzat AQJOL
«AQ MESHIT» meshitiniń naıb ımamy


[1]  «Fýrqan» súresi, 48-aıat.
[2] «Sýnan an-nasaı»: 1/198.
[3] «Sýnan at-Tırmızı»: 1/100.
[4] Tabaranı. «ál-Mýjam ál-Áýsat»: 4/179
[5] Ál-haısámı, «Majma az-Zaýaaıd»: 1/609
[6] «Sahıh ál-Býharı»: 7/140
[7] «Sahıh Mýslım» : 1/236
 

Pіkіrler Kіrý