IBN HALDÝN: QOǴAMNYŃ QULDYRAÝ SEBEPTERI

Búkil álem moıyndaǵan, eńbegi áli kúnge deıin qundy sanalatyn Ibn Haldýn esimdi musylman ǵalymy bar. Ony Batys álemi áleýmettanýshylardyń atasy retinde moıyndaǵan. Sol oıshyl Ibn Haldýn óziniń «Mýqaddıma». (Kirispe) eńbeginde qoǵamnyń quldyraý sebepterin bylaısha jiktep kórsetedi:

 1. Yntymaqtyń, aýyz birliktiń bolmaýy. Alaýyzdyq qoǵamdyq turaqtylyqty shaıqaýshy dúleı kúsh. Búgingi tańda alaýyzdyq otyn úrleýshi psevdoultshyldar árketi shekten asyp ketti.

2. Ishki ónimniń az bolýy. Tutynatyn zattardy tek syrttan satyp alý Ekonomıkalyq quldyraýǵa ákeledi.

3. Qajettilikti artyǵymen talap etý. Qos- qostan kólik miný, saraıy bola tura qajetsiz basy artyq saraılar salý.

4. Salyq túrleriniń artyp ketýi. Bul qoǵam ókilderiniń narazylyǵyn týdyrady, ózgelerdiń aıla jasaýyna jol ashady.

5. Sala ǵalymdarynyń  qabiletin, ustanymyn elemeý. Mysaly, bizdegi medıtsına salasyna qatysy joq adamdardyń densaýlyq jaıly sóz qozǵaýy. Dinı ahýaldy retteý jaıly dindi túsinbeıtinder áreket etýi t.s.s

6. Ádiletsizdiktiń artýy.  Birdeńe deý artqy bolar.

7. Turǵyndardyń kóship ketý áreketiniń artýy. Eldi mekenderdiń qańyrap bosap qalýy.

8. Ǵýrýr men Kibirdiń artýy.

Ǵýrýr - Ózin ózi jáne ózgelerdi aldaý. Ózi bilmeıtin nársede aqyl aıtý. Mysaly, dıplomdyq jumysty ózgege jazǵyzyp doktor ataný nemese úlken shendiniń bes mınýttyq sózine deıin hatshysy daıyndap berý sııaqty. Tipti  áleýettik jelide otyryp alyp ózi bilmeıtin taqyrypta pikir aıtý t.b

Kibir -qateni moıyndamaý. Tek óziniń aıtqanyn durys sanaý, ózgeni kózge ilmeý.

9. Adamdardyń saltanatqa boı aldyrýy. Qınalyp tapqan dúnıesin asta- tók toıǵa shashý, áreń tapqan tabysyn paıdasyz saltanattyń kıimine jumsaýy, úıin jańa úlgide árlep -syrlaýy t.b

10. Rııakerlik, eldiń kózi úshin is jasaý. Prezıdent, ákim ótetin joldardy jóndeý, olımpıada jeńimpazdarynyń esik aldyna jóndeý jumystaryn júrgizý t.b

11. Ózinen kúshti adamǵa jalpaqtaý. Qoǵamda aqıqat aıtatyn jandar bolmasa qoǵam qurdymǵa ketedi.

Dúısebaev Qudabaıuly Jamalbek