ABYSYN ASY

25 qyrkúıek 2024 678 0
Оqý rejımi

Abysyndar kimder?

“Abysyn”dep bir aǵaıyndy uldarynyń áıelderin, kelinderin aıtady. Bul termın qazaqtyń týystyq qatynastar júıesinde erekshe oryn alady. Abysyndar bir-birine jaqyn týys, ári ádette kúndelikti ómirde birge bolatyn, bir-birine qoldaý kórsetetin, kómektesetin adamdar retinde qabyldanady. Abysyndar arasyndaǵy qarym-qatynas erekshe mańyzǵa ıe, óıtkeni olar bir otbasynyń músheleri retinde birge ómir súredi jáne sol otbasynyń tynys-tirshiligin birlesip júrgizedi. Rýlas adamdardyń áıelderi de bir-birine abysyn bolady.

Abysyn asy:

"Abysyn asy" dástúri qazaq halqynyń mádenıeti men dástúrleriniń bir bóligi bolyp tabylady. Bul dástúr jaqyn týystar men otbasy músheleriniń arasyndaǵy qarym-qatynasty nyǵaıtýǵa baǵyttalǵan, ári ózara qurmet pen syılastyqty bildiretin erekshe mereke bolyp tabylady.

Abysyn asy dástúriniń máni

1. Otbasylyq yntymaqtastyq:

Bul dástúr abysyndar arasyndaǵy baılanystardy nyǵaıtýǵa, ózara kómek pen qoldaý kórsetýge baǵyttalǵan.

2. Qonaqjaılylyq:

Abysyndar bir-birine qonaqqa baryp, arnaıy as daıyndap, dastarhan jaıady. Bul qonaqjaılylyqty bildiredi.

3. Tárbıelik máni:

Jas urpaqqa osy dástúr arqyly úlkenderge qurmet kórsetýdi, qonaqjaılylyqty, yntymaq pen birlikti úıretý.

4. Áleýmettik ról:

Dástúr áleýmettik qatynastardy retteýde mańyzdy ról atqarady, ár otbasy múshesi óz mindetterin túsinedi.

Abysyn asy dástúriniń ótkizilýi

Abysyn asy dástúri ádette mynadaı qadamdardan turady.

Dámge shaqyrý:

Dástúrge qatysatyn abysyndar aldyn ala habarlasyp kelisip, dastarhan ázirleıdi. Qazanǵa bir jilik etin salyp, aq dastarhan jaıyp, oǵan ár alýan taǵamdardy toltyryp, gúldeı etip jasap qoıady.

As berý:

Dastarhan basynda abysyndar jınalyp, oınap-kúlip, syrlasyp otyryp arnaıy daıyndalǵan astan ishedi.eger ópelep júrgenderi bolsa, osy as ústinde keshirisip, odan ary qaraı tátý-tátti ótýge ýádelesedi. Buıymtaıy bolsa berip, syı syıapat jasap jarqyn júzben tarasady.

Syılastyq:

Bul rásim barysynda abysyndar bir-birine jyly sózder aıtyp, syı-sııapat jasaıdy. Belgili syılyqtar ala keledi.

Qurmet kórsetý:

Úlkenderge qurmet kórsetip, olardyń batasyn alady. Aqyl surap, olardyń úı ustaý, ata-ene syılaý tájirıbelerin úırenedi. Olardan úlgi men ónege alyp, jaqsy kelin bolýǵa tyrysady. Qazaqta”Abysyn tátý bolsa, as kóp, aǵaıyn tátý bolsa at kóp” degen maqal osydan qalǵan. Áıelder tátý júrse, erleri de berekeli júredi. Odan týǵan balalary da jaqsy dos bolyp jarasyp ómir súredi.

Abysyn asy dástúriniń qazirgi zamandaǵy mańyzy

Qazirgi ýaqytta abysyn asy dástúri umytylmaı, aýyldyq jerlerde jıi ótkiziledi. Bul dástúrdiń áleýmettik jáne mádenı mańyzdylyǵy qazaq halqynyń ulttyq erekshelikterin saqtaýda úlken ról atqarady.

Abysyn asy dástúri qazaq qoǵamynyń birligin, yntymaǵyn, jáne qonaqjaılylyǵyn kórsetetin mańyzdy dástúr bolyp qala beredi.

Abysyn asyna qatysty  maqal – mátelder

Qazaq halqynda abysyndar men aǵaıyn-týystardyń arasyndaǵy qarym-qatynasty beıneleıtin kóptegen maqal-mátelder bar. Olardyń árqaısysy belgili bir ómirlik danalyqty, qundylyqtardy jáne moraldyq ustanymdardy jetkizedi.

. Abysyn táttý bolsa, as kóp,

Aǵaıyn táttý bolsa, at kóp.

. Abysyn asyp týlaıdy,

Aǵaıyn asyp urysady.

. Abysyn araz bolsa,

Aǵaıyn búliedi.

Aǵaıyn araz bolsa,

Abysyn búlinedi.

. Abysynlar araz bolsa,

Qazandaǵy as pispeıdi.

Eki abysyn uryssa,

Er basynan dań ketpeıdi.

. Abysynnyń ashy sózi,

Abysynyna baldan da tátti.

. Abysynyń azary bolsa da,

Bezeri bolmaıdy.

Bul maqal-mátelder qazaq qoǵamyndaǵy týystyq qatynastardyń mańyzdylyǵyn, olardyń bir-birimen qalaı qarym-qatynas jasaý kerektigin kórsetedi.

Bolat BOPAIULY

Pіkіrler Kіrý