«TARAÝIH» QANDAI NAMAZ?

23 naýryz 2023 4274 0
Оqý rejımi

Ramazan aıynda jıyrma rákáǵat taraýıh namazy oqylady. Súıikti paıǵambarymyzdyń (s.ǵ.s.): «Haq Taǵala senderge orazany paryz etse, men taraýıh namazyn súnnet ettim. Shyn ıman jáne yqylaspen Ramazan orazasyn ustaǵan jáne taraýıh namazyn oqyǵan adam kúnádan anadan jańa týǵan nárestedeı pák bolyp tazarady»[1], – degen hadısi bar. Sondyqtan er jáne áıel kisiniń jıyrma rákáǵat taraýıh namazyn oqýy – súnnet mýákkádá[2].

Súnnet mýákkádá – bekitilgen súnnet, paıǵambarymyz (s.ǵ.s.) árdaıym istegen jáne isteńder dep ósıet etken amaldar. Mysaly, tańǵy namazdyń paryzynan buryn eki rákáǵat súnnet namazyn oqý. Bul úkimdi oryndamaǵan adam mol saýaptan jáne qııamet kúni Alla elshisiniń (s.ǵ.s.) shapaǵatynan qur qalady.

Taraýıhtyń bul úkimine, birinshiden, ımam ál-Baıhaqı ıbn Abbastan jáne Ás-Sáıııb ıbn Iazıdten (r.a.) jetken rıýaıattar dálel. Naqtyraq aıtqanda, ıbn Abbastyń (r.a.) rıýaıatynda Rasýlýlla (s.a.ý.) taraýıh namazyn jıyrma rákáǵat etip oqyǵany jaıynda aıtylsa, ás-Sáıııb ıbn Iazıdtyń (r.a.) rıýaıatynda ekinshi halıfa Omar ıbn ál-Hattabtyń zamanynda taraýıh namazy jıyrma rákáǵat etilip oqylǵany aıtylǵan[3].

Jalpy, ǵalymdar taraýıh namazynyń rákáǵat sanyna qatysty túrli pikir aıtqanymen, ǵalymdardyń basym kópshiligi: «Taraýıh rákáǵatynyń sany – jıyrma», – degen kózqarasty ustanyp, bul máselede Omar, Álı, t.b. sahabalardyń (r.a.) rıýaıattaryna súıengen[4]. Máselen, mázhabymyzdyń Imamy Ábý Hanıfa, ǵalymdardan Imam Át-Taýrı, Imam Ibn Ál-Múbárak, Imam Shafıǵı, Imam Málik, Imam Ahmad, t.b. Islam álemine áıgili ǵalymdar taraýıh jıyrma rákáǵat etilip oqylatyny jaıynda aıtqan[5].

Omar ıbn Ál-Hattab (r.a.) halıfalyq dáýirinen bastap, musylmandar jappaı taraýıh namazyn jıyrma rákáǵat etip oqıtyn boldy. Omardyń (r.a.) bul úkimine birde-bir sahaba (r.a.) ári keıingi birde-bir halıfa qarsy shyqpady[6].

Ábý Hanıfa Omardyń (r.a.) bul isi jaıynda suralǵanda: «Omar (r.a.) muny oıynan shyǵarmady», – dep jaýap berse («Ál-fıqhý alál-mazahıbıl-arbaa»), Imam Shafıǵı: «Men Mekkede adamdar taraýıh namazyn jıyrma rákáǵat etip oqyǵanyn kórdim», – degen[7].

Paıǵambarymyz Muhammed (s.ǵ.s.) Omardyń (r.a.) kózi tirisinde-aq ol jánnaty bolatyny jaıynda aıtyp súıinshilegen bolatyn. Al sol Omar (r.a.) tárizdi sahabaǵa erýge qatysty dálel retinde Rasýlýllanyń (s.ǵ.s.): «Meniń súnnetim men ádiletti halıfalardyń jolyna myqtap jabysyńdar!»[8], – degen sózin keltirýdi jón kórdik!

Kez kelgen eldimekenniń turǵyndary taraýıh namazyn ózderindegi meshitte jamaǵat bolyp oqýy – súnnet kıfaıa[9].

Sharıǵatta «kıfaıa» dep musylmandardyń bir bóligi oryndaýmen mindettiligi bas-qalardyń moıynynan túsetin amaldy aıtady. Máselen, janaza namazynyń úkimi – paryz kıfaıa.

Osy sebepten, bir meshitke qarasty jamaǵattyń esh qaısysy taraýıh namazyn meshitte oqymaǵan jaǵdaıda jamaǵattyń barlyǵy súnnetke qaıshy ádepsizdik etken bolady[10].

Negizi taraýıh namazyn meshitte oqyǵan abzal. Sebebi, jamaǵatpen oqylatyn namazdyń abzaly – meshitte oqylǵan namaz[11].

Jalǵyz oqyǵan adam ádepsizdik etpegenimen, jama-ǵattyń saýabynan qur qalady.

Taraýıh namazynyń ýaqyty – quptan namazy men tań atýdyń aralyǵynda[12]. Osy sebepten, quptan namazynan buryn oqylǵan taraýıh taraýıhqa jatpaıdy[13].

Taraýıh namazyn oqýdyń eń abzal mezgili – túnniń úshinshi bóligi kirýden buryn[14].

Sonymen qatar, taraýıh namazyn quptan namazy oqylǵannan keıin útir ýájip namazynan buryn nemese keıin oqý sharıǵatqa qaıshy emes[15]. Osy sebepten ımam taraýıh namazyn oqyp turǵan bolsa, meshitke keshigip kelgen adam aldymen quptannyń paryzyn oqyp, keıin taraýıh namazyna turady. Bul jaǵdaıda quptan namazynyń súnnetin taraýıh namazynyń otyrystary arasynda oqysa bolady. Oqymasa, sońynan útirden buryn oqyp alady[16].

Taraýıh namazyn eki nemese tórt rákáǵattan oqysa bolady. Ár tórt rákáǵatta sálem bergennen keıin demalý ýaqytynda[17] túrli zikir, duǵa etse, ýaǵyz aıtsa, tipti úndemeı otyrsa da bolady. Sebebi, jaman sóz aıtpaı, úndemeı otyrýdyń ózi – ǵıbadat[18]. Jalpy demalý barysynda osy aıtylǵan amaldyń qaısysymen shuǵyldaný jamaǵattyń yqtııarynda.

Úzirli jaǵdaımen oqylmaǵan taraýıh namazynyń qazasy ótelmeıdi[19]. Jamaǵat jalqaýlansa, taraýıhty jekeleı  bolsa da oqý kerek. Óıtkeni, taraýıh namazynyń úkimi – súnnet mýákkád, ıaǵnı ýájipke jaqyn[20].

Sondyqtan, namazhandar Ramazan ýaqytyn paıdalanyp namazdy jamaǵatpen oqýǵa daǵdylanǵany abzal. Sebebi, jamaǵat – Islamnyń belgisi jáne din nyshany bolyp tabylady.[21]

TARAÝIH NAMAZYNYŃ TASBIHY 

Oqylýy: «Sýbhaaná zıl-múlkı ýál-málákúút. Sýbhaná zıl-ızzátá ýál-azamátı ýál-qudratı ýál-kıbrııa-ı ýál-jábárýýt. Sýbhanál-málıkı-haııl-lázı lá ıámýýt. Sýbbýýhýn quddýýsun rabbúna ýá rabbúl-málááıkátı ýárrýýh. Láá ılááhá ıllallahú nástáǵfırullaah násálúkál jánnátá ýá ná ýzú bıká mınánnar».

Qazaqsha maǵynasy: «Patshalyq jáne múlikter ıesi Alla pák. Ústemdik, ulylyq, qudiret, úlkendik jáne óktemdik ıesi Alla pák. Ólmeıtin (máńgi) tiri (patshalardyń) patsha Alla pák. Óte pák, tym kirshiksiz Rabbymyz, ári perishtelerdiń Rabby, ári Jábireıildiń Rabby, Alladan basqa eshbir Táńir joq. Alladan jarylqaý tileımin. Ia, bir Alla! Senen jánnat tileımin jáne tozaq otynan saqta dep saǵan syıynamyn».

TARAÝIH NAMAZYNYŃ BATASY 

Oqylýy: «Allahúmmá sallı ala Muhammádın ýá ala álı Muhammádın ýá sállım. Allahúmmá zaıına bızınátıl-ımanı, ýá shárrıfnáá bısııamı sháhrı ramadan. Ýárzuqnal-jánnátá ýálǵufran. Ýá táqabbál mınná taraýıhana ıa súbhan. Ýástájıb duǵaáná ıa Hannan, bıfadlıká ýá júdıká ıa Mánnán. Bırahmátıká ıa árhamar-rahımıın».

Qazaqsha maǵynasy: «Ýa, bir Alla! Muhammedke (s.ǵ.s.), ári úı ishine ıgilik et jáne esendik ber. Ýa, bir Alla! Bizdi ıman sánimen sánde jáne bizdi týralyqpen, tanymnyń syıymen syıla. Ramazan aıymen qurmette. Bizge jánnatty jarylqaýdy násip et. Ýa, pák Alla! Bizdiń taraýıh namazymyzdy qabyl et. Ýa, ıgilik etýshi Alla!

Óz iltıpatyń, óz jomarttyǵyńmen, óz marhabatyńmen bizdi jarylqa, ýa, asa qamqorlardyń erekshe meıirimdisi, Alla!»

 


[1] Násaı.
[2] «Fıqhúl-ıbadat alál-mazhabıl-hanafı».
[3] «Fıq-húl-ıbadat alál-mazhabıl-hanafı».
[4] «Týh-fatúl-Ahýazı».
[5] «Týh-fatúl-Ahýazı».
[6] «Bıdáıatúl-mújtáhıd ýá nıhaıatúl-mýqtasyd»
[7] «Týhfatúl-Ahýazı»
[8] «Sýnánýt-Tırmızı».
[9] «Ál-Lúbabý fısh-sharhıl-Kıtab».
[10] «Fathúl-Qadır».
[11] «Ál-Fıqh».
[12] «Fıqhúl-ıbadat alál-mazhabıl-hanafı».
[13] «Ál-Fıqh»
[14] «Ál-Lúbabý fısh-sharhıl-Kıtab»
[15] «Fıqhúl-ıbadat alál-mazhabıl-hanafı».
[16] «Ál-Fıqh»
[17] «Ál-fıqhý alál-mazahıbıl-arbaa»
[18] Ábý Dáýid.
[19] «Fıqhúl-ıbadat alál-mazhabıl-hanafı»
[20] «Ál-fıqhý alál-mazahıbıl-arbaa».
[21] «Fıqhúl-ıbadat alál-mazhabıl-hanafı».

Pіkіrler Kіrý